Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Aktuální počasí

Počasí dnes:

18. 8. 2017

bo

Bude skoro jasno až polojasno, v Čechách postupně až oblačno, místy přeháňky nebo bouřky. Denní teploty 27 až 31°C, na východě kolem 33°C. Noční teploty 17 až 13°C.

Přehrát/Zastavit Další

Datum a čas

Dnes je pátek, 18. 8. 2017, 20:16:01

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

 
 
 
Ostatní sakrální stavby v nezdické farnosti
 
Kaple sv. Prokopa, založena nákladem mlynáře Josefa Prokopa po roce 1735 „mezi dvěma mosty“, zrušena 1758, když bylo změněno řečiště Úhlavy a zde uložené „ostatky sv. Prokopa v procesí za zvuku trůb a bubnů a zpěvu do kostela vnešeny“.
Kaple sv. Vojtěcha byla založena v XVIII. stol vřeskovickým farářem Trnkou na nezdickém hřbitově vedle kostela, zřejmě v místech dnešní márnice, „zděná, pěkně vyvedená“, s malým oltářem. Konaly se k ní se procesí z Vřeskovic na svátek sv. Vojtěcha a prosebné procesí v dobách velkého sucha. Po zasvěcení postranního oltáře sv. Vojtěchovi vřeskovickým farářem Švancarou 1770 v nezdickém kostele   byla kaple zrušena.
Kaple sv. Jana Nepomuckého v Dolních Nezdicích pod kostelem u náhonu, výklenková, původní pilíř kapličky je asi z druhé poloviny XVIII. stol. Nově obnovena byla nákladem nezdického mlynáře Františka Prokopa a nezdického nadlesního Vincence Tiebla a posvěcena 16.5. 1816 vřeskovickým děkanem (1807-1854) Janem Augustem Tieblem, bratrem jmenovaného nadlesního. 1908 nákladem mlynáře Jana Prokopa znovu opravena, vybavena soškou sv. Jana Nepomuckého a po stranách vysazeny dvě lipky cihlářem Josefem Havránkem.
Sloupek sv. Barbory, dnes již nedochovaný. Stával v Nezdicích již v roce 1837 u cesty do Zeleného proti čp. 52 na okraji panské pastviny, původně dřevěný, se soškou sv. Barbory. Sošku věnoval nadlesní Vincenc Tiebl, který také kolem vysadil 4 lípy. Při zaměřování pozemků se zjistilo, že sem ještě sahá sousední Hřebcovo pole. Lípy byl postupně poraženy a v roce 1908 dal vybudovat Jan Hřebec 2,70 m vysoký zděný pilířek (zednická práce Tomáše Kadlece) asi o 3 m dále na kraji svého pozemku, v pilířku byl pak svatý obrázek. Rozbořen byl 1948.
Kříž v  Horních Nezdicích u cesty do Tyrola (tzv. „Kováříkojc“), postavený Josefem Tykvartem, řečeným Kováříkem, z Horních Nezdic čp. 15 roku 1893 na poděkování Pánu Bohu za prokázanou milost a posvěcený na den knížat sv. apoštolů sv. Petra a Pavla. Dle Vovsa však původně na něj poslal peníze Votava z Nezdic, který emigroval do Spojených států. Jeho rodiče Matěj a Anna měli roku 1879 zapsaný v čp. 15 doživotní výměnek a tuto chalupu postoupili Josefu a Barboře Tykvartovým
Kříž ve Smrčí u Závadité, který vztyčili manželé 1919 Tykvartovi z Horních Nezdic jako díkůvzdání za návrat Václava Tykvarta ze světové války. Žulový pilíř je práce kameníka B. Kočandrleho z Přeštic, litinový kříž je uražen.
Kříž, který vztyčil Jan Brož z Dolních Nezdic čp. 7 23.4. 1915 u svého pole pod  Závaditou. Je betonový a na pilíři původně byla sloka „Pochválen buď Svatý kříž, na němž umřel Pán Ježíš, velebí ho duše má, aby byla spasena“.
Žulový sloup z roku 1880 nad Tyrolem (Stropčicemi) u staré cesty do Horních Nezdic. Dle ústního tradovaného podání je v místě smrtelné nehody, kde se Šilhavým z Tyrola v bouřce splašili koně a jejich syn spadl z vozu. Avšak Voves ve svých Pamětech píše, že zde sedlák Šilhavý z Jína přejel desetiletého Jana Černocha ze Stropčic. Chlapec pak zemřel na zranění páteře dle Vovsem zmiňovaného lékařského nálezu. Horní hlavice sloupu je rozbita - ta zřejmě pokračovala žulovým křížem, citovaným Vovsem.
Zvonička v Zeleném byla zřízena obecním nákladem a vybavena zvonkem litým Pernerem v Plzni 1759 s nápisem „St. Jacobi Apos et S. Jois. Bapt.“ (Sv. Jakuba apoštola a Jana Křtitele) a „JOS. PERNER GOS MICH IN PILSEN 1759“, koupeným za prodané obecní dříví. Zvonek má dolní průměr 31,5 cm a výšku 27 cm a byl posvěcen kladrubským opatem a II. superiorem přeštickým Amandem Streerem. V roce 1890 byla na návsi na návrh přeštického stavebního inženýra K.V. Straky vystavěna kaple s trojúhelníkovým štítem a štukovým portálem, uvnitř s oltářem od řezbáře Wiezera z Plzně, s ostatky sv. Fruktuosy a Firmy a oltářním obrazem od soudobého malíře Procházky. Kaple byla postavena nákladem obce za prodané obecní pole, pastviny a dříví, dílem i sbírkou občanů a přispěním daru 100 zl. od Barbory Trödlové, plzeňské vdovy a mecenášky. Celkový náklad byl 557 zl. 63 Kr. 30. dubna 1891 byla vysvěcena. Filiální ke kostelu sv. Prokopa v Nezdicích, obětní mše svatá byla konána též dvakrát do roka.
Kaplička při odbočce do Zeleného ze silnice od Lužan, tzv. „Toušojc“. Postavena nákladem Matěje Janského ze Zeleného roku 1799, zasvěcená Panně Marii Zázračné. Onoho roku oral sedlák Matěj Janský na svém poli a když ničeho netuše pozvedl zrak od pluhu, uviděl jak se na obloze uprostřed ohnivého oblaku skví obraz Madony s děťátkem, jenž se pomalu snáší na místo, kde nyní stojí kaplička, aby po dotyku se zemí zmizel. Zjevení Matěje Janského se rozkřiklo široko daleko a sedlák požádal duchovní i světskou vrchnost, aby povolila na paměť této zázračné události postavit kapličku, což se i stalo. Původně byla kaplička vybavena soškou Panny Marie Zázračné uprostřed čelního výklenku, na straně západní pak soška sv. Filomeny, na straně východní sv. Anna. Pod nimi byl sv. Prokop. Jako další jsou uváděny dvě černé plastiky paží, v zasklených skříňkách, zřejmě původně relikviáře sv. Donata a sv. Longina. Jsou neznámého původu a pravděpodobně ještě starší než sama kaplička a sem kdysi umístěné dodatečně za nejasných okolností. Byly chráněny tabulkou: „Kdo ty ruce ukradne, tomu ruka upadne“.   Soškám i kapličce byly přičítány zázračné vlastnosti.
Socha sv. Vojtěcha stojí mezi třemi lipami u staré cesty z Nezdic do Zeleného ještě v nezdickém katastru. Na toto místo dal původně roku 1817 Pecl ze Zeleného dřevěnou sochu sv. Vojtěcha na paměť svého syna, padlého v napoleonských válkách. Roku 1842 byla uctívaná dřevěná socha nákladem zelenských občanů nahrazena pískovcovou na zděném pilíři a vysazeny původně čtyři lípy. Vřeskovickým kaplanem Příkosickým byla 24. 5. 1842 posvěcena. Původně z východní strany pilíře byl nápis: „ Podle pověsti šel tudy r. 992 sv. Vojtěch z Říma a zde kázal přítomným pohanům víru Kristovu“. Roku 1901 pak vznikl na severní straně nápis „Ejhle kněz veliký, an za dnů svých nalezen byl spravedlivý. – Oroduj za nás sv. Vojtěše.“ Socha snad stojí na mohyle z doby bronzové, kterých bylo na sousedním poli odkryto několik. Na podstavci sochy dodnes čteme nápis „ Z. Nákladem obce Zelené“. Ještě po roce 1970 to byl udržovaný a zachovalý pomník, ale časem zůstalo bohužel jen v hustém trnčí ukryté zdevastované torso. Avšak časy se změnily k lepšímu a Obecnímu úřadu Nezdice se podařilo na jaře 2006 získat dotaci jednak na sanaci starých lip (dotační titul z rozpočtu Plzeňského kraje – Podpora projektů a činností v oblasti ochrany přírody a krajiny) a jednak na obnovu památné sochy (Program záchrany architektonického dědictví). Po vyklučení místa společným úsilím Nezdických a Zelenských a řezu lip arboristou p. Frantalem   došlo v červenci až září 2006 k obnově pilíře sochy péčí zednického mistra ze Zeleného p. Holbergra a k očištění i konservaci torza sochy a obnově původních nápisů na pilíři péčí Mgr. Jiřího Fialy, zbirožského akademického sochaře a restaurátora. A zdá se, že došlo nyní i k obnově důstojnosti tohoto památného místa.
Kříž v Zeleném u cesty do Nezdic. Obecní kříž nad vsí, původně dřevěný s plechovou siluetou Krista z počátku XIX. stol, roku 1872 nahrazen podnes zachovaným žulovým sloupem s litinovým Kristem na kříži, posvěcen 23. června téhož roku nezdickým farářem Norbertem Procházkou.
Malá výklenková kaplička v plotu bývalé hospody čp. 7 v  Zeleném, pocházející z roku 1885, původně s obrazem sv. panny Kateřiny a soškou Panny Marie Lourdské, roku 1900 opravena nezdickým zedníkem Janem Kadlecem.
Dnes již nezachované výklenkové kapličky ve vrátních pilířích čp. 25 v Zeleném („u Myslivců“ – do roku asi 1770 zde byla budova původní lesní správy červenopoříčského panství) se soškami sv. Jana Nepomuckého a sv. Vojtěcha (tou, která původně do r. 1842 byla u cesty do Nezdic)
V Jíně byla uprostřed obce roku 1763 postavena zvonička obecním nákladem za prodaný les, vybavena zvonkem litým v Plzni téhož roku a žehnaným jménem sv. Urbana opatem kladrubským a II. superiorem přeštickým   Amandem Streerem. V roce 1877 pak přestavěna na kapli, která byla při katastrofální Jánské povodni 1889 pobořena a oltář odnesen povodní. Během následujícího roku byla znovu postavena lužanským zedníkem Pěchoučkem na novém místě uprostřed obce a vybavena obrazem Boží Rodičky od J. Štolla z Klatov, který darovala hraběnka Anna von Schönborn. Nový oltář vybaven ostatky sv. Deodaty a Kláry. 26.10. 1890 pak znovu vysvěcena ku cti Rodičky Boží Marie Panny a ustavena filiální ke kostelu sv. Prokopa v Nezdicích, obětní mše svatá byla určena dvakrát ročně. Před I. sv. válkou měla zvonice kaple dva zvony : menší 12,5 kg, litý Juránkem v Plzni a větší o váze 35 kg. Menší byl 1916 rekvírován, větší pak před druhou vlnou rekvisicí ukryt, avšak za II. sv. války již rekvisici neunikl. Po válce roku 1946 pak instalován a vysvěcen nový.
Kříž u Jína, u silnice na Borovy. Litinový s žulovým podstavcem, postaven nákladem obce 1863.
Kříž, který vztyčil Petr Jedlička z Jína 6.5. 1915 u svého pole na cestě z Jína do Nezdic. Betonový s teraccem
Kaple v Zelené Hoře. Zelená Hora do r. 1863 patřila k přeštické farnosti, poté k farnosti nezdické. Stavba zřejmě z  r. 1824, lichoběžníkového půdorysu, otevřená k západu, výšky asi 5 m, vybavena dle popisu z poloviny 19. století obrazem „Útěk do Egypta“, darovaným hraběnkou Annou von Schönborn. Zvonek žehnán 1863 Antonínem Hlavanem, plzeňským arciděkanem, pořízen nákladem pražského továrníka Ringhoffera, tehdy držitele lužanského statku. Zvonek s dvěma reliefy (kříže a Zázračnou Madonou) výšky 17,5 cm a dolním průměru 21 cm). Voves datuje vznik kaple do let 1720-30 a uvádí oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie, věnovaný Matyldou Josefou Kinskou z Vchynic.