Obsah
V roce 2007 zastupitelstvo Nezdic přijalo úkol vytvořit erb pro naši obec, a to nejen proto, že okolní obce ho již dávno mají. Záhy se však ukázalo, že se nejedná o jednoduchou záležitost. Erb musí mít náležitý, charakteristický a jedinečný obsah a musí splňovat komplikovaná formální heraldická pravidla. Erb by měl být obsahově vždy svorníkem s minulostí, respektive odkazovat na to nejlepší z minulých dob a měl by současně i reflektovat čas přítomný.
I při letmém pohledu do nezdické historie můžeme najít několik vzmachů či budovatelských etap. Jedním z nejvýraznějších období je první polovina 18. století. Roku 1702 kupuje hrad Roupov a jeho zboží -včetně Nezdic- císařský polní maršál a říšský hrabě Jan Jiří z Haubenu, který již vlastnil sousední červeno-poříčské panství. Po jeho smrti roku1716 v bitvě proti Turkům u Varadína přechází panství na jeho dceru Františku Augustu (*1697), v roce 1719 provdanou za Maximiliana Josepha I. von Toerring Jettenbach. Po její smrti 1758 pokračuje ve vedení panství jejich nejstarší syn Norbert až do roku 1763.
Johann Georg von Hauben
Franziska Augusta Törring-Jettenbach,
geb. von Hauben
V této době dochází dochází k bouřlivému rozvoji celého panství, Nezdice nevyjímaje. Paní hraběnka Nezdicím naopak věnovala svoji zvláštní přízeň. Počet obyvatel se zdvojnásobil, ve vsi založila velký ovčín, rybníky, zřejmě cihelnu, obnovila dvůr u řeky. Jako výraz zvláštní péče lze hodnotit obnovu a praktickou záchranu nezdického kostelíka svatého Prokopa, což byla na počátku 18. století gotická ruina, kterou nechala barokně přestavět a vybavit. Kostel provedením i řešením zdaleka převyšuje obvyklé venkovské kostelíky a spíše se blíží typově až k poutním kostelům. Toto období pak položilo základ dalšího rozvoje obce a obnovy nezdické farnosti o sto let později.
Heraldický odkaz v erbu obce na tuto toerringovskou dobu by tedy ukazoval na historicky největší etapu obnovy a růstu Nezdic. Na soudobém hlavním oltáři kostela sv. Prokopa zůstal stylisovaný erb hraběnky Františky Augusty a stal se pro nás proto ideovým základem pro nový nezdický erb.
Vzhledem k tomu, že erb však patří rodu Toerringů, obrátili jsme se na nejstaršího žijícího potomka rodu Toerring, pana hraběte Hanse Veita Toerring-Jettenbach s prosbou o zapůjčení heraldických figur rodového erbu pro nezdický erb. Díky vstřícnosti pana hraběte po řeadě jednání tak vznikl půdorysný základ pro nový nezdický erb.
Pravá (z posice nositele erbu) polovina polcené části je původní historický erb von Toerring, levá je pak von Hauben, což reflektuje oba rody, které spojeny v osobě hraběnky Františky Augusty znamenaly dobré časy v Nezdicích. Záhlaví erbu zůstalo určeno pro figury obce Nezdice, tak aby tím erb získal jedinečnost a zároveň možnost reflektovat současnost.
V hlavě štítu bylo navrženo modré příčné břevno, symbolizující řeku Úhlavu, nad kterou se zvedá nad Nezdicemi zdálky patrné trojvrší – Taneček, Loupensko a Borovská hora. Vodní kolo uprostřed trojvrší pak symbolizuje vodní mlýn na Úhlavě, poprvé zmíněný již roku 1564.
Návrh obecní vlajky taktéž vychází z obecných vexilogických pravidel a reflektuje zjednodušeně základní prvky a logiku erbu
V této podobě byly obecní symboly na doporučení expertní heraldické skupiny schváleny Podvýborem pro heraldiku a vexikologii při Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Z projednávání našeho erbu v Podvýboru pro heraldiku (foto P. Fojtík)
Na základě tohoto schválení předseda Poslanecké sněmovny Miroslav Vlček vydal Rozhodnutí č. 75 ze dne 15.4. 2010 dle par. 34a zákona č. 128/2000 Sb. v souladu s par. 29. odst. 3) zákona č. 90/1995 Sb. a udělil obci Nezdice znak a vlajku dnem 29. dubna 2010 pod č.j. 3971/2010.
převzetí Rozhodnutí zástupcem zastupitelstva z rukou místopřesedkyně PS ČR M. Němcové dne 29.4. 2010
(foto J.Drda)
Znak obce je popsán následovně:
Modrým břevnem zvýšeně dělený štít, v horním stříbrném poli zelené trojvrší se zlatým mlýnským kolem, dolní pole stříbrno-červeně polcené, vpravo tři (2,1) červené růže se stříbrnými semeníky a černými kališními lístky, vlevo kosmé stříbrné břevno provázené dvěma šikmými odvrácenými liliemi.
Vlajka je pak popsána takto:
List kosmo dělený červeným pruhem na bílé žerďové a zelené vlající pole. Červený pruh vychází z první šestiny žerďového a a horního okraje do šesté šestiny dolního a vlajícího okraje listu. V bílém poli červená růže s bílým semeníkem a černými kališními lístky, v zeleném poli žluté mlýnské kolo. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Naše zvláštní poděkování patří heraldikům pánům prof. Müllerovi a Mgr. Fojtíkovi, paní poslankyni Levé a zejména pak panu hraběti Hansi Veitovi von Toerring-Jettenbach.
Luděk Bouchner
